Krizové a havarijní plánování

K r i z o v é   ř í z e n í

1. Oddělení krizového řízení HZS kraje
2. Základní pojmy v krizovém řízení
3. Základní legislativa
4. Krizové řízení v Královéhradeckém kraji
5. Havarijní plánování
6. Krizové plánování
7. Vzdělávání v oblasti krizového řízení

1. Oddělení krizového řízení HZS kraje

Podle organizační struktury Hasičského záchranného sboru Královéhradeckého kraje (dále jen „HZS kraje“), je oddělení krizového řízení součástí odboru ochrany obyvatelstva a krizového řízení. Ten je začleněn do úseku prevence a civilní nouzové připravenosti.

Plní zejména následující hlavní úkoly:
a) zabezpečuje zpracování krizového plánu kraje, koordinuje zpracování dokumentace pro krizové řízení u určených obcí (u obcí s rozšířenou působností),
b) poskytuje určeným obcím na vyžádání podklady nezbytné pro rozpracování vybraných úkolů z krizového plánu kraje,
c) zpracovává havarijní plán kraje,
d) koordinuje zpracování opatření při přechodu z mírového na válečný stav v působnosti HZS kraje,
e) za účelem přípravy na krizové situace a k zpracování krizového plánu kraje od právnických a podnikajících fyzických osob vyžaduje, shromažďuje a eviduje údaje nutné pro krizové řízení, tyto využívá krajský úřad k zpracování plánu nezbytných dodávek,
f) podílí se na vzdělávání v oblasti krizové a havarijní připravenosti,
g) v podmínkách HZS kraje připravuje a upřesňuje zpracování podkladů pro Bezpečnostní radu Královéhradeckého kraje a pro Bezpečnostní radu Města Hradec Králové,
h) připravuje a usměrňuje zpracování podkladů k zabezpečení základních funkcí státu a kritické infrastruktury,
i) organizuje součinnost mezi správními úřady a obcemi v kraji, metodicky řídí Územní odbory HZS kraje v oblasti zpracování havarijní a krizové dokumentace a
j) seznamuje obce, právnické a fyzické osoby s charakterem možného ohrožení, s připravenými krizovými opatřeními a se způsobem jejich provedení.

2. Základní pojmy v krizovém řízení

Krizové řízení – souhrn řídících činností věcně příslušných orgánů zaměřených na analýzu a vyhodnocení bezpečnostních rizik, plánování, organizování, realizaci a kontrolu činností prováděných v souvislosti s řešením krizové situace.

Podle zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení o změně některých zákonů je koordinačním orgánem v přípravě na krizové stavy ministerstvo vnitra.

Krizová situace – mimořádná událost, při níž je vyhlášen stav nebezpečí nebo nouzový stav nebo stav ohrožení státu a válečný stav.

 

Mimořádná událost, krizová situace

Zvláštní skutečnosti – informace v oblasti krizového řízení, které by v případě zneužití mohly vést k ohrožení zdraví, majetku, životního prostředí nebo podnikatelského zájmu právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby.

Pracovní povinnost – povinnost fyzických osob vykonávat po nezbytně nutnou dobu určené práce, které jsou nutné pro řešení krizové situace a které jsou tyto osoby povinny konat v místě určeném orgánem krizového řízení, a podle potřeb pro řešení krizové situace i nad rámec pracovní doby stanovené v pracovněprávních předpisech.

Pracovní výpomoc – povinnost fyzických osob vykonávat jednorázové a mimořádné úkoly nezbytné pro řešení krizové situace, které jsou povinny konat v místě určeném orgánem krizového řízení, a podle potřeb pro řešení krizové situace i nad rámec pracovní doby stanovené v pracovněprávních předpisech.

Věcné prostředky – movité a nemovité věci ve vlastnictví státu, územních samosprávných celků a právnických a fyzických osob nebo jimi poskytované služby, které lze využít při řešení krizových situací.

Stav nebezpečí – bezodkladné opatření, které se může vyhlásit, jsou-li v případě živelní pohromy, ekologické nebo průmyslové havárie, nehody nebo jiného nebezpečí ohroženy životy, zdraví, majetek, životní prostředí, pokud nedosahuje intenzita ohrožení značného rozsahu, a není možné odvrátit ohrožení běžnou činností správních úřadů a složek integrovaného záchranného systému.

Krizový plán – obsahuje souhrn krizových opatření a postupů k řešení krizových situací.

Plán krizové připravenosti – plán, ve kterém je upravena příprava příslušné právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby k řešení krizových situací.

Bezpečnostní rada kraje, (určené) obce – koordinační orgán pro přípravu na krizové situace

Krizový štáb kraje, obce – pracovní orgán hejtmana nebo starosty k řešení krizových situací

3. Základní legislativa

Jsou to informace k působnosti a pravomoci státních orgánů a orgánů územních samosprávných celků a práva a povinnosti právnických a fyzických osob při přípravě na krizové situace a při jejich řešení (vyjma zajišťování obrany ČR), nazývaná tzv. krizová legislativa. Je obsahově propojena s legislativou o integrovaném záchranném systému. Ta se především týká přípravy na mimořádné události, záchranných a likvidačních prací a ochrany obyvatelstva před a po dobu vyhlášení krizových stavů.

Jsou to zákony, nařízení vlády a vyhlášky ministerstev. Souhrnně jsou uvedeny na stránkách MV – GŘ HZS_https://portal.grh.izscr.cz/portal/page/portal/ISKR/PORTLET_DOKUMENTACE/LEGISLATIVA


Základními normami jsou:
- Ústavní zákon č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, ve znění pozdějších předpisů
Definuje účast státu při zajišťování bezpečnosti republiky, seznamuje s vyhlašováním nouzového stavu, stavu ohrožení státu, a okrajově i válečného stavu, stručně informuje o bezpečnostní radě státu
- Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Definuje integrovaný záchranný systém, mimořádné události, záchranné a likvidační práce v místě zásahu, ochranu obyvatelstva , věcnou a osobní pomoc, vymezuje základní a ostatní složky integrovaného záchranného systému, postavení a úkoly ústředních a územních orgánů ,práva a povinnosti právnických, podnikajících fyzických osob při mimořádných událostech, výjimky, sankce, náhrady, finanční zabezpečení a ostatní kategorie integrovaného záchranného systému.
- Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů. Uvádí základní pojmy krizových opatření, definuje krizový stav nebezpečí, vyjmenovává krizové orgány jednotlivých stupňů, z hlediska pravomocí krizových orgánů popisuje povinnosti a práva za krizových stavů, dále práva a povinnosti právnických a fyzických osob, sankce při nesplnění povinností, řízení k náhradám výdajů, škod ad.
- Zákon č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Zabývá se vymezením základních pojmů k hospodářským opatřením pro krizové stavy, působností orgánů v systému těchto opatření, charakterizuje systém v rovině nouzového hospodářství a hospodářské mobilizace, zmiňuje možnosti regulačních opatření, úkoly kontroly, sankce aj.
- Zákon č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky Stanoví povinnosti právnických a fyzických osob, které vlastní nebo užívají objekt s nebezpečnou chemickou látkou, řeší poskytování informací veřejnosti a výkon státní správy na úseku prevence závažných havárií.
- Zákon č. 254/2001 Sb., Zákon o vodách a změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů Chrání povrchové a podzemní vody, řeší právní vztahy k vodám, vymezuje bezpečnost vodních děl a ochranu před účinky povodní.

4. Krizové řízení v Královéhradeckém kraji

 

Orgány krizového řízení v Královéhradeckém kraji:

1. Orgány kraje a ostatní orgány s územní působností tj.
Hejtman Královéhradeckého kraje
Hasičský záchranný sbor Královéhradeckého kraje
Policie České republiky

2. Orgány obcí
Obecní úřady (448 obcí Královéhradeckého kraje)
Starostové obcí

 

Bezpečnostní rady:

Bezpečnostní rada Královéhradeckého kraje
Bezpečnostní rada určené obce (určené podle § 15 odst. 4 písm.a) zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů. Určenými obcemi Hasičským záchranným sborem Královéhradeckého kraje jsou všechny obce s rozšířenou působností.

Bezpečnostní rady jsou koordinačními orgány pro přípravu na krizové situace. Členy bezpečnostních rad jmenují jejich předsedové – hejtman kraje a starosta příslušné obce.

 

Krizové štáby:

Krizový štáb Královéhradeckého kraje
Krizový štáb určené obce

Krizové štáby jsou svolávány operativně, zejména k projednání zásadních záležitostí týkajících se řešení krizové situace a k přijetí krizových opatření. Obsah činnosti bezpečnostní rady a krizového štábu kraje a určené obce a jejich složení stanoví nařízení vlády č. 462/2000 Sb., ve znění 4. Směrnice Ministersrva vnitra ze dne 8. řijna 2004.

Orgány krizového řízení Královéhradeckého kraje

Krizové řízení u HZS Královéhradeckého kraje

Orgány krizového řízení obcí Královéhradeckého kraje



Sběr dat pro potřeby krizového řízení
• Správa státních hmotných rezerv (dále SSHR) uvedla v roce 2000 do provozu Informační systém pro plánování civilních zdrojů ARGIS (dále IS ARGIS) jako rozhodující nástroj informační podpory hospodářských opatření pro krizové stavy (dále HOPKS) v oblasti evidence věcných zdrojů. Od srpna 2003 je IS ARGIS provozován jako informační systém veřejné správy. K IS ARGIS přistupují uživatelé - určené správní úřady, HZS ČR, právnické a podnikající fyzické osoby (dále PaPFO) pomocí zabezpečené komunikace v prostředí MS Internet Explorer. Základní obecné informace jsou uvedeny na webové adrese www.argis.cz.
• Zákon č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a vyhláška SSHR č. 498/2000 Sb., o plánování a provádění HOPKS v platném znění jsou základní legislativní dokumenty, ukládající orgánům krizového plánování a řízení plnění povinností v oblasti HOPKS. V tom jim je IS ARGIS významným pomocníkem.
• HZS kraje, dle platných zákonů, od PaPFO vyžaduje, shromažďuje a eviduje data nezbytná pro zpracování krizového plánu. Tato data, týkající se např. výrobků, služeb, prostorů nebo kapacit, tzv. nezbytných dodávek (dále ND), bez nichž nelze krizovou situaci překonat, jsou získávána z mnoha oblastí (potraviny, voda, oblečení, prostředky osobní hygieny, ochranné prostředky a obaly, zdravotnické prostředky, zdroje energie, nekovové nerostné suroviny, dřevo, papír, chemické výrobky, textilní výrobky, stavební materiál, hutní materiál, ruční nářadí a pomůcky, mechanizované nářadí a nástroje, stroje a zařízení, dopravní prostředky, ubytování, stravování, skladovací prostory, údržba a obnova dopravních cest, pošty, telekomunikace, peněžní služby, pojišťovnictví, školy a různé služby – např. zdravotnické, stavební, nakládání s odpady, dopravní služby apod.)
• HZS kraje k 30. 6. 2008 shromáždil a v IS ARGIS eviduje tato souhrnná data o ekonomických subjektech a jimi poskytnutelných nezbytných dodávkách:


5. Havarijní plánování

Havarijním plánováním se rozumí soubor činností, postupů a vazeb uskutečňovaných ministerstvy a jinými ústředními správními úřady, krajskými a obecními úřady a dotčenými právnickými nebo podnikajícími fyzickými osobami k plánování opatření při provádění záchranných a likvidačních prací při vzniku mimořádných událostí, a to vždy s použitím existujících sil a prostředků (např. integrovaný záchranný systém) s cílem:

• analyzovat existující rizika a zvýšit povědomí o rizicích na daném území,
• minimalizovat škodlivé účinky mimořádné události na životy a zdraví osob, životní prostředí, hospodářská zvířata, majetkové a kulturní hodnoty,
• stanovit opatření k odvrácení nebo omezení účinků mimořádné události a způsob odstranění následků
Havarijní plány

Havarijní plány objektové, např. :
- vnitřní havarijní plány - zajištění havarijní připravenosti v areálu provozovatele. Zpracovávají je provozovatelé objektů a zařízení zařazených do skupiny B, dle zákona č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií, ve znění pozdějších předpisů, v Královéhradeckém kraji zpracovává Čepro a.s. Cerekvice nad Bystřicí.
- havarijní plány vodního hospodářství a ochrany vod před závadnými látkami,
- havarijní plány ochrany ovzduší pro případy poruch a nehod u technických zařízení,
- havarijní plány k předcházení vzniku a k řešení stavů nouze v energetickém sektoru.

Havarijní plány územní:
- havarijní plán kraje, (dále jen „HPK“)
- vnější havarijní plány, (dále jen „VHP“)

HPK zpracoval HZS kraje ve spolupráci s Krajským úřadem, Policií ČR, Zdravotnickou záchrannou službou, Krajskou hygienickou stanicí a Krajskou veterinární správou Královéhradeckého kraje. Před zpracováním byla provedena komplexní analýza možnosti vzniku mimořádných událostí na území Královéhradeckého kraje. HPK je součástí krizového plánu kraje. Komplexní upřesnění HPK bylo provedeno k 31. 3. 2008. Bezpečnostní rada Královéhradeckého kraje toto projednala dne 18. 3. 2008. V měsíci dubnu 2008 vydal HZS kraje všem obcím s rozšířenou působností (dále jen „ORP“) výpisy z HPK.

 Základní struktura HPK

 

ORP HPK rozpracovávají do své dokumentace. Ostatní obce a obce s pověřeným obecním úřadem havarijní ani krizový plán nezpracovávají. Na základě žádosti starostů obcí zpracoval a obcím předal HZS kraje „Plán činnosti orgánů obce při vzniku mimořádné události“. Obce, které si dosud o plán nepožádali, ho mají k dispozici na

PČ obce při vzniku MU

VHP se zpracovávají pro území zóny havarijního plánování k zabezpečení ochrany obyvatelstva, životního prostředí, hospodářských zvířat, majetkových a kulturních hodnot. V Královéhradeckém kraji je zpracován krajským úřadem pro objekt Čepro a.s. Cerekvice nad Bystřicí, který je zařazený do skupiny B, dle zákona č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií, ve znění pozdějších předpisů. Na jeho zpracování se podílel HZS kraje

6. Krizové plánování

Je nástrojem krizového řízení a je souhrnem plánovacích činností, procedur a vazeb uskutečňovaných orgány krizového řízení a jimi určenými státními nebo veřejnými institucemi, právnickými nebo podnikajícími fyzickými osobami k realizaci cílů a úkolů při zajišťování bezpečnosti státu a jeho obyvatelstva za krizových situací.

Zahrnuje:
• krizové plánování k řešení nevojenských krizových situací,
• krizové plánování k řešení vojenských krizových situací.

Krizové stavy
Krizové stavy se vyhlašují v případě vzniku krizových situací (mimořádných událostí, které ohrožují ve značném rozsahu životy, zdraví, majetek a životní prostředí).

Krizovými stavy jsou:
stav nebezpečí
nouzový stav
stav ohrožení státu
válečný stav

Válečný stav určuje a jeho vyhlašování upravuje čl. 43 Ústavního zákona č. 1/1993 Sb.

Nouzový stav a Stav ohrožení státu se vyhlašují pro omezené nebo celé území státu. Podmínky a kompetence parlamentu a vlády pro jejich vyhlášení, vymezení trvání nebo zrušení upravuje Ústavní zákon č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

Stav nebezpečí se jako bezodkladné opatření může vyhlásit pro území kraje nebo jeho část, jsou-li v případě živelní pohromy, ekologické nebo průmyslové havárie, nehody nebo jiného nebezpečí ohroženy životy, zdraví, majetek a životní prostředí, pokud nedosahuje intenzita ohrožení značného rozsahu, a není možné odvrátit ohrožení běžnou činností správních úřadů a složek integrovaného záchranného systému.

Stav nebezpečí, vymezení a dále pravidla pro rozhodnutí o stavu nebezpečí, jeho zveřejnění, trvání a zrušení včetně kompetencí vlády upravuje § 3 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů.

Krizový stav

Krizový plán Královéhradeckého kraje
Krizový plán Královéhradeckého kraje (dále jen „KPK“) je souhrnný plánovací dokument, kterým orgány krizového řízení plánují své věcné a územní působnosti, opatření a postupy pro případ řešení krizové situace, která dosáhla takové úrovně, že k jejímu řešení je nezbytné použít mimořádná opatření. Způsob zpracování a aktualizace upravuje nařízení vlády č. 462/2000 Sb., ve znění nařízení vlády č. 36/2003 Sb. Zpracování KPK zabezpečil v roce 2004 HZS kraje. Komplexní upřesnění KPK bylo provedeno k 31. 3. 2008. Bezpečnostní rada Královéhradeckého kraje toto projednala dne 18. 3. 2008. V měsíci dubnu 2008 vydal HZS kraje všem obcím s rozšířenou působností výpisy z KPK.

 

Základní struktura KPK

Rozpracování vybraných úkolů KPK určenými obcemi
Hasičský záchranný sbor Královéhradeckého kraje, dle §15, odst. 4 písm. a) zákona č. 240/2000 Sb. o krizovém řízení a o změně některých zákonů uložil obcím, které určil, rozpracovat vybrané úkoly z KPK. V podmínkách Královéhradeckého kraje se jednalo o všech 15 ORP. Dokumentace „Rozpracování vybraných úkolů z KPK (dále jen „KP ORP“) je v současné době zpracována a aktualizována u všech určených obcí.
Obsah KP ORP vychází z „Metodiky rozpracování úkolů z KPK.......“, kterou na základě §21 odst.2, písm.b) zákona číslo 240/2000 Sb. a §15, bod 1-4, nařízení vlády č. 462/2000 Sb. ve znění nařízení vlády č. 36/2003 Sb., zpracoval a obcím předal Hasičský záchranný sbor kraje.

 

Základní struktura KP ORP

Plány krizové připravenosti
Podle § 29, čl. 1, zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů, jsou PaPFO zajišťující plnění opatření vyplývajících z krizového plánu povinny zpracovávat plány krizové připravenosti (dále jen „PKP“) ve kterém je upravena příprava příslušné PaPFO k řešení krizových situací.

Náležitosti PKP, způsob zpracování a aktualizace upravuje nařízení vlády č. 462/2000 Sb., ve znění nařízení vlády č. 36/2003 Sb.

 

Základní struktura PKP

Pro potřebu zpracování PaPFO je PKP uveden na Metodika zpracování PKP

7. Vzdělávání v oblasti krizového řízení

Na základě usnesení Bezpečnostní rady státu č. 150, ze dne 17. října 2006 a ve smyslu Koncepce vzdělávání v oblasti krizového řízení, zorganizoval HZS kraje v Královéhradeckém kraji 11 odborných příprav starostů obcí zaměřených na činnost povodňových orgánů, orgánů krizového řízení, na ochranu obyvatelstva a na činnost složek integrovaného záchranného systému při povodních. Z celkového počtu 448 starostů obcí v Královéhradeckém kraji bylo proškoleno v roce 2007 281 starostů, tj. 65 %.

 

Výsledek účasti po okresech

 

 

Bc. Martina Žahourková — 23.10.2008