Krizové řízení, krizové a havarijní plánování

Oddělení krizového řízení HZS kraje při přípravě na krizové situace a jejich řešení plní zejména tyto úkoly: 

Plní zejména následující hlavní úkoly:

a) organizuje součinnost mezi správními úřady a obcemi v kraji,

b) vede přehled možných zdrojů rizik a provádí analýzy ohrožení,

c) zpracovává krizový plán kraje,

d) zpracovává krizový plán obcí s rozšířenou působností; při jeho zpracování vyžaduje v nezbytném rozsahu součinnost organizačních složek státu, orgánů územních samosprávných celků, právnických osob a podnikajících fyzických osob,

e) plní úkoly stanovené Ministerstvem vnitra a úkoly stanovené hejtmanem v rozsahu krizového plánu kraje a starostou obce s rozšířenou působností v rozsahu krizového plánu obce s rozšířenou působností,

f) předává Ministerstvu vnitra, hejtmanovi a starostovi obce s rozšířenou působností na jejich žádost údaje o:
- kapacitách zdravotnických, ubytovacích a stravovacích zařízení,
- předmětu a rozsahu činnosti právnických osob a podnikajících fyzických osob v oblasti výroby a služeb, výrobních programech a výrobních kapacitách, rozsahu zásob surovin, polotovarů a hotových výrobků, počtech zaměstnanců a jejich kvalifikaci,
- počtech zaměstnanců ve výrobních provozech a počtech osob bydlících v místech předpokládané evakuace,
- množství, složení a umístění vyráběných, používaných nebo skladovaných nebezpečných látek,
- množství zadržené vody ve vodních nádržích,
- počtech a typech dopravních, mechanizačních a výrobních prostředků ve vlastnictví právnických nebo fyzických osob a druzích vyrobené nebo zachycené přírodní energie,
- uspořádání vnitřních prostorů výrobních objektů, popřípadě jiných objektů důležitých pro řešení krizových situací, vodovodech, kanalizacích, produktovodech a energetických sítích,
- stavbách určených k ochraně obyvatelstva při krizových situacích, k zabezpečení záchranných prací, ke skladování materiálu civilní ochrany a k ochraně a ukrytí obsluh důležitých provozů,
- výměrách pěstovaných zemědělských plodin a druhu a počtu zemědělských zvířat chovaných právnickými nebo fyzickými osobami,
pokud tyto údaje jsou nezbytné pro zpracování krizových plánů pro přípravu a řešení krizových situací.
g) seznamuje obce a právnické nebo fyzické osoby na jejich žádost s charakterem možného ohrožení, s připravenými krizovými opatřeními a se způsobem jejich provedení,

h) vytváří podmínky pro činnost krizového štábu kraje a krizového štábu MM Hradec Králové,

i) vede evidenci údajů o přechodných změnách pobytu osob (§ 39d) a předává údaje v ní vedené Ministerstvu vnitra,

j) vede evidenci údajů o přechodných změnách pobytu osob za stavu nebezpečí (§ 39e),

k) podílí se na vzdělávání v oblasti krizového řízení,

l) připravuje a usměrňuje zpracování podkladů pro jednání bezpečnostní rady kraje a Bezpečnostní rady ORP Hradec Králové,

m) podílí se na zpracování dokumentace krajského operačního a informačního střediska.

Základní pojmy v krizovém řízení
Podle zákona číslo 240/2000 Sb. o krizovém řízení ve znění pozdějších předpisů se rozumí:

krizovým řízením souhrn řídících činností orgánů krizového řízení zaměřených na analýzu a vyhodnocení bezpečnostních rizik a plánování, organizování, realizaci a kontrolu činností prováděných v souvislosti s
1. přípravou na krizové situace a jejich řešením, nebo
2. ochranou kritické infrastruktury,
Podle zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení o změně některých zákonů ve znění pozdějších předpisů je koordinačním orgánem v přípravě na krizové stavy ministerstvo vnitra.

krizovou situací mimořádná událost podle zákona o integrovaném záchranném systému, narušení kritické infrastruktury nebo jiné nebezpečí, při nichž je vyhlášen stav nebezpečí, nouzový stav nebo stav ohrožení státu (dále jen „krizové stavy“),

krizovým opatřením organizační nebo technické opatření určené k řešení krizové situace a odstranění jejích následků, včetně opatření, jimiž se zasahuje do práv a povinností osob,

pracovní povinností povinnost fyzické osoby vykonávat po nezbytně nutnou dobu určenou práci, která je nutná pro řešení krizové situace a kterou je tato osoba povinna konat v místě určeném orgánem krizového řízení,

pracovní výpomocí povinnost fyzických osob vykonávat jednorázové a mimořádné úkoly nezbytné pro řešení krizové situace, které jsou povinny konat v místě určeném orgánem krizového řízení,

věcným prostředkem movitá nebo nemovitá věc nebo poskytovaná služba, pokud tuto věc nebo službu lze využít při řešení krizové situace,

kritickou infrastrukturou prvek kritické infrastruktury nebo systém prvků kritické infrastruktury, narušení jeho funkce by mělo závažný dopad na bezpečnost státu, zabezpečení základních životních potřeb obyvatelstva, zdraví osob nebo ekonomiku státu,

ochranou kritické infrastruktury opatření zaměřená na snížení rizika narušení funkce prvku kritické infrastruktury,

Zvláštní skutečnosti – informace v oblasti krizového řízení, které by v případě zneužití mohly vést k ohrožení zdraví, majetku, životního prostředí nebo podnikatelského zájmu právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby.

Stav nebezpečí – se jako bezodkladné opatření může vyhlásit, jsou-li ohroženy životy, zdraví, majetek, životní prostředí, pokud nedosahuje intenzita ohrožení značného rozsahu a není možné odvrátit ohrožení běžnou činností správních úřadů, orgánů krajů a obcí, složek integrovaného záchranného systému nebo subjektů kritické infrastruktury.

Krizový plán – obsahuje souhrn krizových opatření a postupů k řešení krizových situací.

Plán krizové připravenosti – plán, ve kterém je upravena příprava příslušné právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby k řešení krizových situací.

Bezpečnostní rada kraje a bezpečnostní rada obce s rozšířenou působností jsou poradními orgány hejtmana kraje a starosty obce pro přípravu na krizové situace.

Krizový štáb kraje a krizový štáb obce s rozšířenou působností jsou pracovními orgány hejtmana kraje a starosty obce pro přípravu na krizové situace.

Mimořádná událost - škodlivé působení sil a jevů vyvolaných činností člověka, přírodními vlivy a také havárie,
které ohrožují život, zdraví, majetek nebo životní prostředí a vyžadují provedení záchranných a likvidačních prací.

Základní legislativa

Jsou to zákony k působnosti a pravomoci státních orgánů a orgánů územních samosprávných celků a práva a povinnosti právnických a fyzických osob při přípravě na krizové situace a při jejich řešení (vyjma zajišťování obrany ČR). Legislativa je obsahově propojena s legislativou o integrovaném záchranném systému - zákonem č. 239/2000 Sb. Ten se především týká přípravy na mimořádné události, provádění záchranných a likvidačních prací a ochrany obyvatelstva před a po dobu vyhlášení krizových stavů.
Základními zákony jsou:
- Ústavní zákon č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
Definuje účast státu při zajišťování bezpečnosti republiky, seznamuje s vyhlašováním nouzového stavu, stavu ohrožení státu a válečného stavu. Stanovuje výčet orgánů, které zajišťují bezpečnost ČR – ozbrojené síly, ozbrojené bezpečnostní sbory, záchranné sbory a havarijní služby. Vymezuje povinnost všech orgánů podílet se na zajišťování bezpečnosti ČR
- Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Vymezuje integrovaný záchranný systém (dále jen „IZS“), stanoví složky IZS a jejich působnost, působnost a pravomoc státních orgánů a orgánů územních samosprávných celků, práva a povinnosti právnické a podnikající fyzické osoby (dále PaPFO) při přípravě na MU a při záchranných a likvidačních pracích a při ochraně obyvatelstva před a po dobu vyhlášení stavu nebezpečí, nouzového stavu, stavu ohrožení státu a válečného stavu - krizové stavy.
- Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů. Stanovuje působnost a pravomoc státních orgánů, orgánů územních samosprávných celků a práva a povinnosti PaPFO při přípravě na krizové stavy, které nesouvisejí se zajišťováním obrany ČR před vnějším napadením a při ochraně kritické infrastruktury a odpovědnost za porušení těchto povinností. Definuje - nouzový stav, orgány krizového řízení a jejich povinnosti, kritickou infrastrukturu, řeší kontrolu, přestupky a správní delikty.
- Zákon č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Účelem zákona je připravit a po vyhlášení krizového stavu přijmout hospodářská opatření pro zabezpečení nezbytné dodávky výrobků, prací a služeb. Hospodářská opatření v krizových stavech slouží k uspokojování základních životních potřeb obyvatelstva, k podpoře činnosti ozbrojených sil, ozbrojených bezpečnostních sborů, hasičských záchranných sborů, havarijních služeb a k výkonu státní správy.
- Zákon č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky. Stanoví povinnosti PaPFO, které vlastní nebo užívají objekt s nebezpečnou chemickou látkou, řeší poskytování informací veřejnosti a výkon státní správy na úseku prevence závažných havárií.
- Zákon č. 254/2001 Sb., Zákon o vodách a změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů. Chrání povrchové a podzemní vody, stanoví podmínky pro hospodárné využívání vodních zdrojů, pro zachování a zlepšení kvality vod,, řeší právní vztahy k vodám, vymezuje bezpečnost vodních děl a ochranu před účinky povodní.

Krizové řízení v Královéhradeckém kraji
Krizové řízení je souhrn řídících činností orgánů krizového řízení zaměřených na analýzu a vyhodnocení bezpečnostních rizik a plánování, organizování, realizaci a kontrolu činností prováděných v souvislosti s přípravou na krizové situace a jejich řešením, nebo ochranou kritické infrastruktury.
1. Orgány kraje a další orgány s působností na území kraje :

a) Hejtman Královéhradeckého kraje (§ 14, zákona č. 240/2000 Sb.),
b) Krajský úřad Královéhradeckého kraje (§ 14a, zákona č. 240/2000 Sb.),
c) Hasičský záchranný sbor Královéhradeckého kraje (§ 15 a 15a, zákona č. 240/2000 Sb.) a
d) Policie České republiky – Krajské ředitelství Královéhradeckého kraje (§ 16, zákona č.
240/2000 Sb.).

2. Orgány obce s rozšířenou působností :

a) Starosta obce s rozšířenou působností (dále jen „ORP“) (§18, zákona č. 240/2000 Sb.) a
b) Obecní úřad obce s rozšířenou působností (§ 19, zákona č. 240/2000 Sb.).

3. Orgány obce :

a) Starosta obce (§ 21 a 22, zákona č. 240/2000 Sb.) a
b) Obecní úřad (§ 21a) zákona č. 240/2000 Sb.).

4. Bezpečnostní rady :

a) Bezpečnostní rada Královéhradeckého kraje.

b) Bezpečnostní rada ORP Broumov, Dobruška, Dvůr Králové nad Labem, Hořice, Hradec Králové, Jaroměř, Jičín, Kostelec nad Orlicí, Náchod, Nová Paka, Nové Město nad Metují, Nový Bydžov, Rychnov nad Kněžnou, Trutnov a Vrchlabí.

Bezpečnostní rada kraje a bezpečnostní rady ORP jsou poradními orgány zřizovatele pro přípravu na krizové situace.

Předsedou bezpečnostní rady kraje je hejtman, který jmenuje členy bezpečnostní rady kraje.
Předsedou bezpečnostní rady je ORP je starosta ORP, který jmenuje členy bezpečnostní rady ORP.

Na jednání bezpečnostní rady kraje a bezpečnostní rady ORP se projednává a posuzuje stav zabezpečení a stav připravenosti na krizové situace na území kraje nebo ve správním obvodu ORP. Na jednání bezpečnostní rady kraje nebo bezpečnostní rady ORP mohou být přizvány další osoby, pokud je jejich účast nezbytná k posouzení stavu zabezpečení a stavu připravenosti na krizové situace.

Složení bezpečnostní rady kraje, bezpečnostní rady ORP a obsah činnosti těchto orgánů je upraveno Nařízením vlády č. 462/2000 Sb. ve znění pozdějších předpisů.

5. Krizové štáby :

a) Krizový štáb Královéhradeckého kraje.

b) Krizový štáb ORP Broumov, Dobruška, Dvůr Králové nad Labem, Hořice, Hradec Králové, Jaroměř, Jičín, Kostelec nad Orlicí, Náchod, Nová Paka, Nové Město nad Metují, Nový Bydžov, Rychnov nad Kněžnou, Trutnov a Vrchlabí.

Krizový štáb kraje a krizový štáb ORP jsou pracovním orgánem zřizovatele pro řešení krizových situací.

Předsedou krizového štábu kraje je hejtman, který jmenuje členy krizového štábu kraje.

Předsedou krizového štábu ORP je starosta obce s rozšířenou působností, který jmenuje členy krizového štábu obce s rozšířenou působností.

Složení krizového štábu kraje, krizového štábu ORP a obsah činnosti těchto orgánů je upraveno Nařízením vlády č. 462/2000 Sb. ve znění pozdějších předpisů.

Sběr dat pro potřeby krizového řízení
• Správa státních hmotných rezerv (dále jen „SSHR“) uvedla v roce 2000 do provozu Informační systém pro plánování civilních zdrojů ARGIS (dále jen „IS PCZ ARGIS“) jako rozhodující nástroj informační podpory hospodářských opatření pro krizové stavy (dále HOPKS) v oblasti evidence věcných zdrojů. Od srpna 2003 je IS PCZ ARGIS provozován jako informační systém veřejné správy. K IS PCZ ARGIS přistupují uživatelé - určené správní úřady, HZS ČR a PaPFO pomocí zabezpečené komunikace v prostředí MS Internet Explorer. Základní obecné informace jsou uvedeny na webové adrese www.argis.cz.
• Zákon č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy (dále jen „HOPKS“) a vyhláška SSHR č. 498/2000 Sb., o plánování a provádění HOPKS v platném znění jsou základní legislativní dokumenty, ukládající orgánům krizového plánování a řízení plnění povinností v oblasti HOPKS. V tom jim je IS ARGIS významným pomocníkem.

• HZS kraje, dle platných zákonů, od PaPFO vyžaduje, shromažďuje a eviduje data nezbytná pro zpracování krizového plánu. Tato data, týkající se např. výrobků, služeb, prostorů nebo kapacit, tzv. nezbytných dodávek (dále „ND“), bez nichž nelze krizovou situaci překonat, jsou získávána z mnoha oblastí (potraviny, voda, oblečení, prostředky osobní hygieny, ochranné prostředky a obaly, zdravotnické prostředky, zdroje energie, nekovové nerostné suroviny, dřevo, papír, chemické výrobky, textilní výrobky, stavební materiál, hutní materiál, ruční nářadí a pomůcky, mechanizované nářadí a nástroje, stroje a zařízení, dopravní prostředky, ubytování, stravování, skladovací prostory, údržba a obnova dopravních cest, pošty, telekomunikace, peněžní služby, pojišťovnictví, školy a různé služby – např. zdravotnické, stavební, nakládání s odpady, dopravní služby apod.)
• HZS kraje k 30. 6. 2011 shromáždil a v IS PCZ ARGIS eviduje tato souhrnná data o ekonomických subjektech a jimi poskytnutelných ND:

celkem osloveno PaPFO
celkem položek ND
v IS PCZ ARGIS,
které může poskytnout uvedených 1 465 PaPFO
z toho potvrdilo možnost poskytnout ND
více než
2 300 1 465 15 438


Havarijní plánování

Havarijním plánováním se rozumí soubor činností, postupů a vazeb uskutečňovaných ministerstvy a jinými ústředními správními úřady, krajskými a obecními úřady a dotčenými právnickými nebo podnikajícími fyzickými osobami k plánování opatření při provádění záchranných a likvidačních prací při vzniku mimořádných událostí, a to vždy s použitím existujících sil a prostředků (např. integrovaný záchranný systém) s cílem:
• analyzovat existující rizika a zvýšit povědomí o rizicích na daném území,
• minimalizovat škodlivé účinky mimořádné události na životy a zdraví osob, životní prostředí, hospodářská zvířata, majetkové a kulturní hodnoty,
• stanovit opatření k odvrácení nebo omezení účinků mimořádné události a způsob odstranění následků
Havarijní plány

Havarijní plány objektové, např.:
- vnitřní havarijní plány - zajištění havarijní připravenosti v areálu provozovatele. Zpracovávají je provozovatelé objektů a zařízení zařazených do skupiny B, dle zákona č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií, ve znění pozdějších předpisů, v Královéhradeckém kraji zpracovává ČEPRO, a.s. Cerekvice nad Bystřicí a PROFER PLUS s.r.o. Hradec Králové, 
-  havarijní plány vodního hospodářství a ochrany vod před závadnými látkami, 
-  havarijní plány ochrany ovzduší pro případy poruch a nehod u technických zařízení, 
-  havarijní plány k předcházení vzniku a k řešení stavů nouze v energetickém sektoru.
Havarijní plány územní, např.:
- havarijní plán kraje, (dále jen „HPK“) 
-  vnější havarijní plány, (dále jen „VHP“)
HPK zpracoval HZS kraje ve spolupráci s Krajským úřadem, Policií ČR, Zdravotnickou záchrannou službou, Krajskou hygienickou stanicí a Krajskou veterinární správou Královéhradeckého kraje. Před zpracováním byla provedena komplexní analýza možnosti vzniku mimořádných událostí na území Královéhradeckého kraje. HPK je součástí krizového plánu kraje (dále také „KPK“). Komplexní upřesnění HPK bylo provedeno k 15. 12. 2010. V únoru 2011 vydal HZS kraje všem ORP výpisy z KPK, jejichž součástí byl HPK.
Základní struktura HPK - viz příloha
ORP HPK rozpracovávají do své dokumentace. Ostatní obce a obce s pověřeným obecním úřadem havarijní ani krizový plán nezpracovávají. Na základě žádosti starostů obcí zpracoval a obcím předal HZS kraje „Plán činnosti orgánů obce při vzniku mimořádné události“. Obce, které si dosud o plán nepožádali, ho mají k dispozici na
PČ obce při vzniku MU - viz příloha
VHP se zpracovávají pro území zóny havarijního plánování k zabezpečení ochrany obyvatelstva, životního prostředí, hospodářských zvířat, majetkových a kulturních hodnot. V Královéhradeckém kraji se nachází dva objekty zařazené do skupiny B, dle zákona č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií, ve znění pozdějších předpisů, pro které se VHP zpracovává. ČEPRO, a.s. Cerekvice nad Bystřicí (aktualizace provedena v měsíci listopad 2008) a PROFER PLUS s.r.o. Hradec Králové (v současné době v připomínkovém řízení). Zpracování dokumentace zajišťuje krajský úřad a HZS kraje se na úkolu podílí.
Krizové plánování

Je nástrojem krizového řízení a je souhrnem plánovacích činností, procedur a vazeb uskutečňovaných orgány krizového řízení a jimi určenými státními nebo veřejnými institucemi, právnickými nebo podnikajícími fyzickými osobami k realizaci cílů a úkolů při zajišťování bezpečnosti státu a jeho obyvatelstva za krizových situací.

Zahrnuje:
• krizové plánování k řešení nevojenských krizových situací,
• krizové plánování k řešení vojenských krizových situací.
Krizová situace
je mimořádná událost podle zákona o IZS, je to narušení kritické infrastruktury (dále jen „KI“) nebo jiné nebezpečí, při nichž je vyhlášen stav nebezpečí, nouzový stav nebo stav ohrožení státu, § 2 písm. b) krizového zákona.

Krizové stavy
Krizové stavy se vyhlašují v případě vzniku krizových situací (mimořádných událostí, které ohrožují ve značném rozsahu životy, zdraví, majetek a životní prostředí).
Krizovými stavy jsou:
- stav nebezpečí 
-  nouzový stav 
-  stav ohrožení státu 
-  válečný stav
Stav nebezpečí
Stav nebezpečí se jako bezodkladné opatření může vyhlásit, jsou-li ohroženy životy, zdraví, majetek, životní prostředí, pokud nedosahuje intenzita ohrožení značného rozsahu a není možné odvrátit ohrožení běžnou činností správních úřadů, orgánů krajů a obcí, složek integrovaného záchranného systému nebo subjektů KI.

Nouzový stav
Vyhlašuje se v případě živelních pohrom, ekologických nebo průmyslných havárií, nehod nebo jiného nebezpečí, které ve značném rozsahu ohrožují životy, zdraví nebo majetkové hodnoty anebo vnitřní pořádek a bezpečnost.

Stav ohrožení státu
Vyhlašuje se, je-li bezprostředně ohrožena svrchovanost státu nebo územní celistvost státu anebo jeho demokratické základy.

Válečný stav
Vyhlašuje se, je-li ČR napadena nebo je-li třeba plnit mezinárodní smluvní závazky o společné obraně proti napadení.

Krizový plán Královéhradeckého kraje

KPK je souhrnný plánovací dokument, kterým orgány krizového řízení plánují své věcné a územní působnosti, opatření a postupy pro případ řešení krizové situace, která dosáhla takové úrovně, že k jejímu řešení je nezbytné použít mimořádná opatření. Způsob zpracování a aktualizace stávajícího KPK upravuje nařízení vlády č. 462/2000 Sb., ve znění nařízení vlády č. 36/2003 Sb. Zpracování KPK zabezpečil v roce 2004 HZS kraje. Komplexní upřesnění KPK bylo provedeno k 31. 12. 2010. V měsíci únoru 2011 vydal HZS kraje všem obcím s rozšířenou působností výpisy z KPK.

Základní struktura KPK (platná do 31. 12. 2012) - viz příloha

K 1. 1. 2011 byl novelizován zákon č. 240/2000 Sb. (krizový zákon), ve znění zákona č. 430/2010. Podle novely uvedeného zákona, bude Hasičským záchranným sborem Královéhradeckého kraje do15. 12. 2012 zpracován nový KPK, který od 1. 1. 2013 nahradí stávající dokumentaci. Způsob zpracování uvedené dokumentace byl konkretizován Nařízením vlády č. 462/2000 Sb. k provedení krizového zákona ve znění 431/2010.

Na základě uvedeného zákona a nařízení vlády zpracovalo GŘ HZS Metodiku zpracování krizových plánů, tato je umístěna na webových stránkách GŘ HZS na adrese www.hzscr.cz, záložka krizové řízení a CNP, ke stažení.
HZS kraje uvedenou metodiku rozpracuje do podmínek Královéhradeckého kraje.
Rozpracování vybraných úkolů KPK určenými obcemi
HZS podle §15, odst. 4 písm. a) zákona č. 240/2000 Sb. o krizovém řízení a o změně některých zákonů uložil obcím, které určil, rozpracovat vybrané úkoly z KPK. V podmínkách Královéhradeckého kraje se jednalo o všech 15 ORP. Dokumentace „Rozpracování vybraných úkolů z KPK (dále jen „KP ORP“) je v současné době zpracována a aktualizována u všech určených obcí.
Obsah KP ORP vychází z „Metodiky rozpracování úkolů z KPK.......“, kterou zpracoval a obcím předal HZS kraje.

Základní struktura KP ORP (platná do 31. 12. 2012) - viz příloha

K 1. 1. 2011 byl novelizován zákon č. 240/2000 Sb. (krizový zákon), ve znění zákona č. 430/2010. Uvedený zákon ukládá zpracovat novou krizovou dokumentaci. Pro ORP to znamená mít zpracovaný do 31. 12. 2012 krizový plán ORP pro celé správní území. Plán zpracuje HZS kraje. Při jeho zpracování bude nutná úzká součinnost HZS kraje, organizačních složek státu, orgánů územních samosprávných celků, právnických a podnikajících fyzických osob. Způsob zpracování uvedené dokumentace byl konkretizován Nařízením vlády č. 462/2000 Sb. k provedení krizového zákona ve znění 431/2010 Sb.
HZS kraje zpracuje „Metodiku zpracování KP ORP.“
Plány krizové připravenosti
Podle § 29, čl. 1, zákona č. 240/2000 Sb., (krizový zákon), jsou PaPFO povinny při přípravě na krizové situace podílet se na zpracování krizových plánů. V případě, že jde o PaPFO, které zajišťují plnění opatření vyplývajících z krizového plánu, jsou tyto osoby dále povinny zpracovávat plány krizové připravenosti (dále jen „PKP“); PKP se rozumí plán, ve kterém je upravena příprava příslušné PaPFO k řešení krizových situací.

Náležitosti PKP, způsob zpracování a aktualizace upravuje nařízení vlády č. 462/2000 Sb., ve znění nařízení vlády č. 36/2003 Sb.
Základní struktura PKP (platná do 31. 12. 2012) - viz příloha
Pro potřebu zpracování PKP PaPFO byla zpracována „Metodika zpracování PKP.“

Metodika zpracování PKP - viz příloha

Podle zákona č. 240/2000 Sb. (krizový zákon), ve znění zákona č. 430/2010 § 29a subjekty KI odpovídají za ochranu prvků KI. Za tímto účelem jsou povinni vypracovat PKP do jednoho roku ode dne, kdy byl prvek KI určen.
Náležitosti a způsob zpracování nových PKP jsou uvedeny v § 17 Nařízením vlády č. 462/2000 Sb. k provedení krizového zákona ve znění 431/2010 Sb.
HZS kraje zpracuje „Metodiku zpracování PKP.“

Název	Velikost	Typ	Stažení
Metodika zpracování Plánu krizové připravenosti	168 kB	doc
Mimořádná událost	35.5 kB	doc
Plán činnosti obce při vzniku MU	287.5 kB	doc
Základní struktura Havarijního plánu kraje	42 kB	doc
Základní struktura Krizového plánu kraje	38.5 kB	doc
Základní struktura Krizového plánu ORP	37 kB	doc
Základní struktura Plánu krizové připravenosti	37.5 kB	doc

Ing. František Švagr — 17.08.2011