l. ledna 2005 uplynulo právě 50 let od založení požárního sboru profesionálních hasičů v Trutnově, jako třetího po Hradci Králové a Pardubicích v bývalém východočeském kraji. Přechod k profesionalizaci hasičů si vyžádala zvýšená požárovost v okrese Trutnov. Vzniklá profesionální jednotka také neměla pouze působnost na území města Trutnov, ale hasila požáry na celém území okresu Trutnov.
    První profesionální hasiči se rekrutovali z dobrovolné jednotky. Zakládajících členů bylo clekem 15:
Josef Procházka ze Zlaté Olešnice, který byl jmenován velitelem, Jiří Kobosil a Vladimír Kobosil z Ttrutnova, Václav Mach ze Rtyně v Podkrkonoší, Josef Srna, Václav Jalovec z Trutnova, Antonín Ryšavý z Pece pod Sněžkou, Bohumil Sicilský a Oldřich Sicilský z Pilníkova, Otto Marek z Trutnova, Jan Mostecký z Trutnova, Antonín Muller ze Svobody nad.Úpou, Jaroslav Kosina ze Starých Buků, Štefan Svítek ze Staré Olešnice a Jaroslav Burdych ze Suchovršic.
    Tento profesionální požární útvar sídlil v budově vedle kostela, která před tím sloužila dobrovolným hasičům. Také technika byla převedena z dobrovolné jednotky k profesionálům, což v počátcích dělalo zlou krev. V roce založení byla přidělena sboru první cisterna - Praga RN.
    V prvních letech se vzhledem k malému počtu hasičů sloužilo systémem 24 hodin služba a 24 hodin volno, což kladlo na hasiče velké nároky. Pozornost si ještě zaslouží, že hned v následujícím roce 1956 se konalo velké námětové cvičení. Jednalo se o zřízení dálkové dopravy vody na naši nejvyšší horu Sněžku, od dolní stanice lanové dráhy. A opravdu se podařilo dopravit vodu až na vrchol. V tomto roce došlo také ke změně velitele sboru, kdy pana Procházku nahradil pan František Postolka, který přišel z krajského učiliště PO.
    V roce 1957 se zvýšil početní stav na 18 hasičů a přešlo se na dnešní systém služby, tzn. 24 hodin služba a 48 hodin volno. V roce 1968 přibyla na útvar také nová technika - automobilový žebřík AZ-25 Sachsenring, cisterna Śkoda 706-RTHP a cisterna Tatra T-138.
    Rok 1970 byl rokem zlomovým. V tomto roce se vybudovalo první detašované pracoviště ve Dvoře Králové n.L. a v roce 1972 ve Vrchlabí. Tento stav dislokace požárních profesionálních stanic se ukázal lety jako optimální a nedošlo již ke změnám. Ve Dvoře Králové byl jmenován velitelem p. Eduard Rykr a ve Vrchlabí p. Otakar Zelenka. V roce 1975 se začalo uvažovat o stavbě nové požární stanice v Trutnově; výstavba byla zahájena v roce 1977.
    V roce předchozím byl jmenován velitelem p. Augustin Kraus a stal se tak osmým velitelem sboru. Stavba nové požární stanice proběhla svépomoci, jak se dříve říkalo v akci „Z“. V tomto roce dosáhl početní stav na směnu čísla 77 včetně detešovaných pracovišť. Rok probíhal zcela ve znamení stavby. Do nové budovy se sbor stěhoval v roce 1981. V rámci výstavby bylo hasiči odpracováno přes 11 000 brigádnických hodin.
    Na počátku roku 1980 se poprvé slavilo ve Lhotě u Trutnova, a to 25 let od založení útvaru. V prosinci roku 1983 se podařilo dokončit 2. etapu výstavby požární stanice v Trutnově - dílny, garáže, teréní úpravy a oplocení areálu. A opět se slavilo ve Lhotě u Trutnova v roce 1985 - a to 30 let od založení sboru. A slavit bylo co. Odvedené dílo na stavbě v Trutnově - Poříčí a při přestavbách stanic ve Dvoře Králové a ve Vrchlabí hovořilo samo za sebe. Sbor patřil v té době k nejlepším v kraji a to jak ve vybavenosti, tak v organizační práci a ve výsledcích v požárním sportu.
    Rok 1985 byl zlomový v oblasti legislativy. 17.12. byl ČNR schválen tolik očekávaný zákon č. 133/85 Sb., o požární ochraně. Ten upravil podmínky pro požární ochranu na kvalitativně vyšší stupeň. Zákon změnil také názvosloví - z OIPO (Okresní inspekce požární ochrany) a OVPÚ (Okresní veřejný požární útvar) se stal Sbor Požární ochrany, který se dělil na správu Sboru PO a útvar Sboru PO. Nadále zůstal na útvaru velitel, ale byl podřízen statutárnímu zástupci organizace - náčelníkovi správy Sboru PO.
    V roce 1986 byla dokončena 3. etapa stavby požární stanice v Trutnově a to garáže, úpravy nádvoří, sklady a protiplynový polygon. Předposledním zlomovým rokem byl rok 1989, kdy došlo k zásadním společensko-politickým změnám a komunistický režim byl vystřídán demokratickým zřízením.
    Podstatný význam pro hasiče měl zákon č.425/1990 Sb., o Okresních úřadech, kterým byly zřízeny okresní úřady jako územní orgány státní správy s všeobecnou působností. Tím zanikly i okresní a krajské správy sboru PO. Na místo nich byly zřízeny okresním úřadem příspěvkové organizace - Správa a útvar Sboru PO. V čele organizace stál statutární zástupce - náčelník Správy Sboru PO. V roce 1993 byl do této funkce jmenován pan Martin Lelka, který je ve funkci ředitele územního odboru Trutnov dodnes. 1.1. 1995 zanikla Správa a útvar Sboru PO a byl zřízen Hasičský záchranný sbor okresu Trutnov.
    V těchto letech vzniká také integrovaný záchranný systém, jehož základními složkami jsou Hasičský záchranný sbor ČR, Policie České republiky a Zdravotnická záchranná služba. V těchto letech došlo také ke dvěma nejrozsáhlejším požárům a to v roce 1998 požár textilního závodu MILERBA v Borovnici se škodou 103 mil. Kč a textilní závod PAJA v Trutnově - Poříčí se škodou 289 mil. Kč. V roce 2000 nás zase potrápily povodně neobvyklého rozsahu na řece Labi od Vrchlabí až po Dvůr Králové n.L.
    1. leden 2001 byl zatím posledním zlomovým datumem pro hasiče v souvislosti s reformou veřejné správy. Tímto dnem vznikl Hasičský záchranný sbor Královéhradeckého kraje, jako samostatná organizační složka státu, jehož součástí se stal i náš sbor.
    Od tohoto datumu začala platit také nová legislativa, a to zákon 238/2000 Sb., o Hasičském záchranném sboru, zákon č. 239/2000 Sb., o Integrovaném záchranném systému, zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a zákon č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy. IZS se osvědčil už při rozsáhlých povodních na Moravě a v Čechách v letech 2002 a 2003. Při těchto povodních si hasiči vysloužili od veřejnosti uznání a zvýšili si i svůj kredit.