zvětšit fotografii

Historie profesionální jednotky požární ochrany v Hradci Králové

Vyspělost kultury národa se pozná mimo jiné také v tom, jak dalece se snaží a v jakém stavu je sto chránit svoje nejcennější kulturní statky před zničením ohněm.“

J.W.Goethe

Hasičský záchranný sbor Královéhradeckého kraje

ÚVODEM:
Podmínky vzniku profesního hasičského sboru v Hradci Králové se datují do období II. světové války. Celá organizace požární ochrany v období první republiky spočívala na Zemských hasičských jednotách a řídila se stanovami Svazu dobrovolného hasičstva z r. 1919, které byly téměř beze změn převzaty z rakouského uspořádání a platily po celé období I. republiky a z části i v době nacistické poroby. V době II. světové války, v období nacistické okupace, byly v důsledku narůstajícího ohrožení (bombardování) od r. 1942 organizovány okupanty na území protektorátu jednotky protiletecké ochrany (Luftschutz) a technická nouzová pomoc (Technische Nothilfe). V r. 1942 byl vytvořen z bývalých příslušníků čs. finanční stráže a četnictva pluk protektorátní požární policie, jehož jednotky byly vysílány do různých ohrožených míst v říši. Okupanti vydali řadu předpisů, které směřovaly především k ochraně německého válečného hospodářství. Jako nejdůležitější lze uvést vládní nařízení z č. 62 z r. 1940, „K odvracení požárů z nedbalosti“ a vládní nařízení č. 30 z r. 1942, „O věcech požární ochrany“.

Hasiči byli rozděleni na hasiče z povolání, dobrovolné, povinné a závodní. Povinné hasičstvo se zřizovalo v obcích, v nichž nebylo možné zřídit hasiče dobrovolné. Stanovena byla věková hranice příslušníků hasičských jednotek, kdo může být členem, zásady technického vedení při společném zásahu více požárních sborů, poskytování vzájemné pomoci apod.
Dobrovolné hasičské sbory se staly již na konci 19. století oficiální nepolitickou složkou společenského života v obcích. Byly úzce spjaty se Sokolem a výchova probíhala ve vlasteneckém duchu. Svoji angažovanost prokázaly mnohokrát v období nesvobody, kdy řada hasičů skončila v nacistických kriminálech a koncentračních táborech. Němci nutili hasiče pracovat pro jejich válečné cíle, jejich veřejné schůze byly zakázány úplně. Řada hasičů byla vycvičena podle německých představ pro oblast vzdušné ochrany. Někteří z nich se po osvobození stali jádrem nově vznikajících poválečných hasičských sborů.
Na podzim r. 1944 došlo v rámci České zemské hasičské jednoty k masovému zatýkání, které se rozšířilo i na okresní jednoty a místní sbory. Gestapem bylo pozavíráno 1.100 hasičských funkcionářů. Tak např. v Hradci Králové byli zatčení velitel sboru V. Svoboda z Malšovic, J. Janáček z Hradce Králové, J. Janeba ze Svinar. Pan Svoboda zemřel v nacistickém kriminále, Janáček zemřel na následky utrpení těsně po válce a jediný Janeba toto smutné období přežil. I přes těžké podmínky se hasiči snažili vždy uplatňovat své heslo „bližnímu k ochraně a vlasti k obraně“.
Na základě vládního nařízení č. 30/1942 byla v Hradci Králové provedena z příkazu říšského protektora, zástupce říšské hasičské služby a úřadu Oberlandratu kontrola požární služby a bylo nařízeno okamžité soustředění výzbroje a služby. Tak byla v Hradci Králové zřízena hasičská ústředna. S blížícím se koncem války a zvyšujícím se nebezpečím mimořádných událostí vydal starosta města HK F. Heger, na základě výnosu velitele uniformované protektorátní policie v Praze, dne 24.2.1945 oznámení o zřízení sboru hasičstva z povolání. K tomuto sboru mělo být přijato 20 mužů protektorátní příslušnosti ve věku do 30 let. Velitelství požární policie bylo zřízeno v koželužské škole (nyní SPŠS). O činnosti tohoto sboru se neuchovala žádná dokumentace.

Vznik a vývoj hasičského záchranného sboru v Hradci Králové

Po osvobození země od nacistické nadvlády převzaly úkoly veřejné správy Národní výbory – jako orgány státní správy a samosprávy v místech. V souladu s dekretem prezidenta č. 121/1945 Sb. byla zrušena všechna protektorátní nařízení a nově byly řešeny i úkoly státní správy. Bylo třeba řešit nové úkoly organizační, obnovit a upevnit novou státní správu a v jejím rámci i oblast PO.
Na plenárním zasedání městského NV v Hradci Králové bylo dne 18.5.1945 schváleno zřízení stálého hasičského sboru v Hradci Králové, který se stal jádrem profesních hasičů ve městě. Do nově zřízeného hasičského sboru přecházeli i někteří nezkorumpovaní členové protektorátního sboru. Vstoupit do hasičského sboru směl jen bezúhonný československý občan. O rok později, dne 7.9.1946, bylo na plenární schůzi ONV v Hradci Králové rozhodnuto zřídit okresní požární pohotovost. Působnost hradeckých hasičů se rozšířila na celý okres Hradec Králové.

Výnosem vlády č. 159/1947 Sb., pro organizaci a výkon veřejné bezpečnostní služby SNB, byla přijata opatření pro výcvik a školení důstojníků a garážmistrů hasičského profesionální sboru a pro výkon funkcí požárních inspektorů vykonávajících dozor nad průmyslovými podniky. V této době byly státní správou vydávány i další předpisy pro zajištění provozu nově se utvářejících hasičských profesionálních sborů. Záchranářská práce nabývala na stále větším významu a nacházela větší společenské ocenění, což se odráželo právě v nové právní úpravě. Postupně byla na úseku PO přijímána řada zákonů a prováděcích předpisů.
Změněné společensko-politické poměry v ČSR našly po únoru 1948 odraz v zesílené úloze hasičských sborů při ochraně zespolečenštěných výrobních prostředků. Přijetím zákona č. 40/1948 Sb., o trestní ochraně proti požárům, byla posílena role represivní. Důraz byl kladen na politické a odborné zvyšování znalostí hasičů. Pro tyto účely bylo ve Východočeském kraji zřízeno Krajské učiliště PO.

V roce 1950 byl vydán zákon č. 62/1950, o ochraně před požáry a jinými živelnými katastrofami a prováděcí předpis – NV č. 135/1950 Sb. Tento zákon měl značný význam pro novou právní úpravu PO. Stanovil obcím s více než 50.000 obyvateli povinnost zřídit pro zajištění požární bezpečnosti veřejný profesionální požární sbor. Péče o PO byla svěřena Národním výborům. NV tak měly povinnost pečovat jak o profesionální, tak i dobrovolné hasičské sbory. Dobrovolné hasičské sbory postupně přejímaly úkoly státu a postupně tak ztrácely svůj původně spolkový charakter. To vedlo v r. 1953 ke změně jejich názvu na Československý svat požární ochrany. Nařízením vlády k provedení zákona č. 62/1950 Sb., byly upraveny otázky náhrady škod způsobených hasičům při výcviku a zásahu. O jejich oprávněnosti a výši rozhodovaly příslušné ONV.

Služba v hasičském sboru se vždy řídila přesnými instrukcemi, které upravovaly kázeň, služební dobu a povinnosti hasičů při cvičení a požárech. Důležitým předpisem upravujícím vnitřní organizaci požárních sborů byla vyhláška MV č. 91/1952 ů.l. – služební a disciplinární řád pro příslušníky požárních sborů, požárních hlídek a velitelství PO.
Pro oblast prevence PO měl zásadní význam zákon č. 35/1952 Sb., o státním požárním dozoru, který stanovil úkoly jak ústředním orgánům státní správy, tak i Národním výborům a jednotkám ČSPO. Do popřední se dostávaly především otázky předcházení a zabraňování vzniku požárů. Úkoly státní správy vykonávala inspekce PO, zřizovaná NV. Do jejich působnosti náležel výkon státního požárního dozoru a správní trestání. Kvalitativně vyšším stupněm organizace PO bylo přijetí zákona č. 18/1958 Sb., který stanovil NV konkrétní úkoly při řízení, organizaci a kontrole PO v jejich územních obvodech. Na základě tohoto zákona měly NV oprávnění vydávat obecně závazné předpisy a přijímat opatření zabraňující vzniku požárů. Při této činnosti NV úzce spolupracovaly s orgány ČSPO. Zákon mj. konkretizoval finanční zajištění výdajů pro PO, upravoval vstup do závodů při výkonu státního požárního dozoru (dále jen SPD), zjišťování příčin vzniku požárů, vylučování věcí z užívání, zastavení provozu v závodech, stanovil odpovědnost vedoucích závodů za stav PO v závodech a jejich povinnosti při předcházení požárům a mimořádným událostem a upravoval druhy požárních jednotek a jejich úkoly. Prováděcí vyhláška č. 119/58 Ú.l. a č. 60/1976 konkretizovaly podmínky zabezpečení PO v závodech, podnicích a zemědělských družstvech, úřadech atd.
Pracovní a platové poměry pracovníků PO byly upraveny zákonem č. 66/1950 Sb.
K provedení zákona č. 18/1958 Sb., byla vydána vyhláška MV č. 106 Ú.v. o organizaci PO, provádění požárních kontrol, o dokumentaci PO, o věcných prostředcích PO, o organizace jednotek PO, o právním postavení příslušníků PO, o řízení zásahu požárních jednotek, o finanční krytí, o povinnostech občanů na úseku PO apod.
K 1.7.1960 dochází na základě ústavního zákona k územní reorganizaci, která přináší okresu Hradec Králové značné územní přírůstky. Sloučením okresu Hradec Králové a Nový Bydžov a sloučením krajů Hradeckého a Pardubického je výrazně posíleno postavení Hradce Králové jako metropole Východočeského kraje.

Dne 17.12.1985 byl Českou národní radou schválen zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, který upravil podmínky PO na kvalitativně vyšším stupni, odpovídající tehdejším podmínkám centralizovaného způsobu řízení nár. hospodářství. Zrušil předchozí právní úpravu, sjednotil a zavedl nové instituty. Tento zákon byl následně novelizován zákony č. 425/1990 Sb., č. 40/1994 Sb., č. 203/1994 Sb., č. 163/1998 Sb.,č. 71/2000 Sb., a zákonem č. 237/2000 Sb., úplné znění pod č. 67/2001 Sb. V novelizovaném znění je účinný od 1.1.2001. Zákon mj. stanovil povinnosti státních orgánů, organizací a občanů na úseku PO, podrobně upravil školení a odbornou přípravu v PO. Podrobně upravil výkon státního požárního dozoru, postih organizacím a občanům za porušení povinností na úseku PO (správní delikty a přestupky), upravil nároky na náhradu škod občanů v souvislosti s poskytnutím pomoci při zdolávání požárů a při činnostech v dobrovolných sborech. Nejdůležitějším pro oblast profesních hasičů bylo však zřízení Sboru PO. Zákon stanovil organizaci, úkoly, práva a povinnosti příslušníků PO – jednotně pro celou republiku. Nadřízeným byl stanoven ministr vnitra ČSR. V rámci Sboru PO byly zřízeny Krajské a Okresní správy a útvary Sboru PO jako organizační složky ONV a KNV – avšak bez vlastní právní subjektivity!

Požární ochrana po listopadu 1989

Zásadní společensko-politické změny se po listopadu 1989 promítly v postupných změnách ve státním a politickém uspořádání a v přeměně (transformaci) celého našeho právního řádu. Na rozdíl od předchozího období, pro něž bylo typické administrativně direktivní řízení celé společnosti a paternalistická role státu, byl postupně kvalitativně změněn dosud platný právní řád. Změny v právním řádu nově odrážely mocenskopolitickou, hospodářskou a sociální realitu-charakterizovanou základy pluralitní demokracie a tržního hospodářství.

Pro veřejnou správu (tj. státní správu a samosprávu) na úseku požární ochrany měl podstatný význam zákon č. 425/1990 Sb. o Okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých opatřeních s tím souvisejících, a dále zákon č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení). Na jejich základě došlo k 1.1.1991 ke zrušení MNV, ONV a KNV jako orgánů státní moci a státní správy. Místo zrušených ONV a KNV byly zřízeny Okresní úřady, jako územní orgány státní správy se všeobecnou působností. Se zánikem ONV a KNV zanikly i Okrasní a Krajské správy sboru PO. Zákon o OkÚ pověřil přednostu OkÚ funkcí zakladatele. Na základě těchto změn založil přednosta Okresního úřadu v rámci svého teritoria rozhodnutím státní příspěvkovou organizaci Správu a útvar sboru PO, která přejala do své správy národní majetek, dosud svěřený Krajské a Okresní správě Sboru PO a plnila úkoly ze zákona o PO a to jak v oblasti prevence, tak i represe. V čele stál jako statutární orgán náčelník. Tato organizace PO pak trvala až do přijetí zákona č. 203/1994 Sb., kterým došlo k další podstatné novele zákona o PO a k transformaci právního uspořádání požární ochrany. Přijetím tohoto zákona, účinného od 1.1.1995, byl podstatným způsobem změněn výkon státní správy v oblasti PO.

Došlo zejména k novému rozdělení kompetencí a pravomocí při výkonu státní správy na úseku PO, který od 1.1.1995 vykonávalo Ministerstvo vnitra a v jeho rámci Ředitelství HZS v čele s vrchním požárním radou ČR a v okresech OkÚ a jejich zvláštní orgány – okresní požární radové. V souladu s touto novelou zanikla ke dni 31.12.1994 zanikla „Správa a útvar sboru PO“ a rozhodnutím přednosti na základě zákona o okr. Úřadech a zák. o PO byl dnem 1.1.1995 zřízen Hasičský záchranný sbor okresu Hradec Králové, jako státní příspěvková organizace podřízená Okresnímu úřadu v Hradci Králové. Ve věcech služebních podléhá Ministerstvu vnitra a Ředitelství hasičského záchranného sboru České republiky v Praze. HZS ČR tvoří jednotný sbor.
Novelou zákona č. 203/1994 Sb., by výkon státní správy v oblasti PO přenesen na zvláštní orgány Okresních úřadů – na okresní požární rady a jejich zástupce. Okresní požární radové zastávali současně funkci ředitele Hasičského záchranného sboru okresu – jako samostatné právnické osoby s věcnou působností na úseku PO. Právní úprava provedená tímto zákonem přinášela značné problémy. Ty byly překonány až novelou zákona č. 237/2000 Sb., který zcela zásadně změnil výkon státní správy na úseku požární ochrany, nově stanovil povinnosti právnických a fyzických osob, upravil věcnou a funkční působnost orgánů státní správy (Ministerstev v OkÚ) a samosprávy (krajů a obcí) a zasáhl do oblasti organizace a řízení jednotek požární ochrany. Přesně definoval správní delikty a přestupky na úseku PO.¨

Novela zákona o PO č. 237/2000 Sb., byla přijata spolu se zcela novými zákony, které nadále tvoří ucelenou jednotu v oblasti krizového zákonodárství. Jsou to:
- zákon č. 238/2000 Sb., o HZS ČR
- zákon č. 239/2000 Sb., o IZS
- zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení
- zákon č. 241/2000 Sb., o hosp. opatřeních pro krizové stavy
Všechny tyto zákony nabyly účinnosti dnem 1.1.2001.

Současnost

V současné době probíhá reforma veřejné správy, kterou můžeme rozdělit na tři částí: 1. reforma územní veřejné správy, 2. reforma ústřední státní správy (včetně oblasti působnosti HZS ČR), 3. reforma způsobu výkonu (proces) veřejné správy, tj. v oblasti státní správy a územní samosprávy. Největší změny proběhly v oblasti státní správy a samosprávy. Byl přijat celý komplex právních norem. Reforma územní veřejné správy má dvě fáze: 1. zřízení krajského stupně řízení veřejné správy, 2. v souladu se zák.č.147/2000 Sb., o OkÚ, končí jejich činnost k 31.12.2002. Kompetence státní správy budou převáděny na úřady samospráv (kraje, obce) – tj. v případě obcí na vybrané Obecní úřady a na Krajské úřady. Základním kamenem je skupina zákonů, které můžeme nazývat organizační normy, které navazují na finanční zákony, a které jsou nezbytné pro realizaci funkcí orgánů územních samospráv (krajů a obcí).. Počínaje dnem 1.1.2001 vznikl v Hradci Králové Hasičský záchranný sbor Královéhradeckého kraje jako samostatná organizační složka státu a účetní jednotky, jehož součástí jsou i čtyři územní odbory okresu Náchod, Jičín, Trutnov, Rychnov nad Kněžnou.
Pracovněprávní vztahy příslušníků HZS ČR byly dnem 1.1.2001 transformovány ve služebně právní vztahy. Blíže – viz. příslušné informace poskytnuté HZS Královéhradeckého kraje podle zákona č. 106/1999 Sb., o poskytování informací v odkazu: Legislativa.

Název	Velikost	Typ	Stažení
Objekt krajského ředitelství HZS Královéhradeckého kraje (současný stav)	633.7 kB	jpg

Bc. Martina Žahourková — 13.11.2006